आचार्य पूज्यपादस्वामी विरचित इष्टोपदेश का आचार्य श्री विद्यासागरजी महाराज द्वारा पद्यानुवाद एवं विवेचना और अध्यात्म योग प्रवचनकर्त्ता मुनि प्रणम्यसागर अतिशयक्षेत्र बिजोलियाजी 2016
यस्य स्वयं स्वभावाप्तिरभावे कृत्स्नकर्मणः। तस्मै सञ्ज्ञानरूपाय नमोऽस्तु परमात्मने ॥1॥
yasya svayaṃ svabhāvāptirabhāve kṛtsnakarmaṇaḥ |
tasmai sañjñānarūpāya namo’stu paramātmane || 1 ||
अध्यात्म योग अध्याय 1 Adhyatm Yog Chapter 1
इष्टोपदेश गाथा 2 (Gatha 2)
योम्योपादानयोगेन दृषदः स्वर्णता मता । द्रव्यादिस्वादिसंपत्तावात्मनो ऽप्यात्मता मता ॥2॥
Yo’myopādānayogena dṛṣadaḥ svarṇatā matā,
Dravyādisvādisampattāvātmano’pyātmatā matā. ॥2॥
अध्यात्म योग अध्याय 2 Adhyatm Yog Chapter 2
वरं व्रतै: पदं दैवं, नाव्रतैर्वत नारकम् छायातपस्थयो र्भेद: प्रतिपालयतोर्महान् ॥3॥
varaṁ vrataihiḥ padaṁ daivaṁ, nāvratairvata nārakam
chāyātapasthayor bhedaḥ pratipālayator mahān ॥3॥
अध्यात्म योग अध्याय 3 Adhyatm Yog Chapter 3
इष्टोपदेश गाथा 4 ( Gatha 4)
यत्र भावः शिवं दत्ते द्यौः कियद्दूरवर्तिनी । यो नयत्याशु गव्यूतिं क्रोशार्धे किं स सीदति ?॥4॥
Yatra bhāvaḥ śivaṃ datte dyauḥ kiyaddūravartinī।
Yo nayatyāśu gavyūtiṃ krośārdhe kiṃ sa sīdati?॥4॥
अध्यात्म योग अध्याय 4 Adhyatm Yog Chapter 4
इष्टोपदेश गाथा 5 ( Gatha 5)
हृषीकज-मनातङ्क दीर्घ-कालोपलालितम् । नाके नाकौकसां सौख्यं नाके नाकौकसामिव ॥5॥
Hṛṣīkaja-manātaṅka dīrgha-kālopa-lālitam।
Nāke nākaukasāṃ saukhyaṃ nāke nākaukasāmiva॥ 5॥
वासनामात्रमेवैतत् सुखं दुःखं च देहिनाम् । तथा ह्युद्वेजयन्त्येते भोगा रोगा इवापदि ॥6॥
Vāsanāmātramevaitat sukhaṁ duḥkhaṁ cha dehinām।
Tathā hyudvejayantyete bhogā rogā ivāpadi॥6॥
मोहेन संवृतं ज्ञानं, स्वभावं लभते न हि मत्त: पुमान् पदार्थानां यथा मदन-कोद्रवै: ॥7॥
Mohena Samvritam Jnanam, Svabhavam Labhate Na Hi Mattah Puman Padarthanam Yatha Madana-Kodravaih ॥7॥
वपुर्गृहं धनं दारा:, पुत्रा मित्राणि शत्रव: सर्वथान्यस्वभावानि, मूढ: स्वानि प्रपद्यते ॥8॥
दिग्देशेभ्यः खगा एत्य संवसन्ति नगे नगे । स्वस्वकार्यवशाद्यान्ति देशे दिक्षु प्रगे प्रगे ॥9॥
Digdēsēbhyaḥ khagā ētya samvasanti nagē nagē।
Svasvakāryavaśādyānti dēṣē dikṣu pragē pragē॥9॥
विराधकः कथं हन्त्रे जनाय परिकुप्यति । त्र्यङ्गुलं पातयन् पद्भ्यां स्वयं दण्डेन पात्यते ॥10॥
Viradhakaḥ Kathaṁ Hantre Janāya Parikupyati
Tryaṅgulaṁ Pātayan Padbhyāṁ Svayaṁ Daṇḍena Pātyate ॥10॥
इष्टोपदेश गाथा 11 ( Gatha 11 )
रागद्वेषद्वयीदीर्घ नेत्राकर्षण कर्मणा। अज्ञानात्सुचिरं जीवः संसाराब्धौ भ्रमत्यसौ ॥11॥
Rāgadveṣadvayīdīrgha netrākarṣaṇa karmaṇā।
Ajñānātsuchiraṁ jīvaḥ saṁsārābdhau bhramatyasau ॥11॥
विपद्भवपदावर्ते पदिकेवातिवाह्यते यावत्तावद्भवन्त्यन्या: प्रचुरा विपद: पुर: ॥12॥
Vipadbhaavapadaavarte padikevaativahyate
Yaavattaavadbhavantyanyaah prachuraa vipadah purah || 12 ||
इष्टोपदेश गाथा 13 ( Gatha 13 )
दुरज्यॆनासुरक्ष्येण नश्वरेण धनादिना । स्वस्थंमन्यो जनः कोऽपि ज्वरवानिव सर्पिषा ॥13॥
Durajyenāsurakṣyeṇa naśvareṇa dhanādinā।
Svasthaṁ manyo janaḥ ko’pi jvaravāniva sarpiṣā॥13॥
इष्टोपदेश गाथा 14 ( Gatha 14 )
विपत्तिमात्मनो मूढ:, परेषामिव नेक्षते दह्यमान-मृगाकीर्णवनान्तर – तरुस्थवत् ॥14॥
Vipattimātmano mūḍhaḥ, pareṣāmiva nekṣate
Dahyamāna-mṛgākīrṇa-vanāntara-tarus-thavat ॥14॥
इष्टोपदेश गाथा 15 ( Gatha 15 )
आयुवृद्धिक्षयोत्कर्ष हेतुं कालस्य निर्गमम् । वाञ्छतां धनिनामिष्टं जीवितात्सुतरां धनम् ॥15॥
Ayuvṛddhikṣayotkarṣa hetuṁ kālasya nirgamam |
Vāñchatāṁ dhanināmiṣṭaṁ jīvitātsutarāṁ dhanam || 15 ||
इष्टोपदेश गाथा 16 ( Gatha 16 )
त्यागाय श्रेयसे वित्तमवित्तः सञ्चिनोति यः । स्वशरीरं स पङ्केन स्नास्यामीति विलिम्पति ॥16॥
Tyāgāya śreyase vittam avittaḥ sañcinoti yaḥ।
Svaśarīraṃ sa paṅkena snāsyāmīti vilimpati॥16॥
इष्टोपदेश गाथा 17 ( Gatha 17 )
आरम्भे तापकान् प्राप्तावतृप्तिप्रतिपादकान् । अन्ते सुदुस्त्यजान् कामान् कामं कः सेवते सुधीः ॥17॥
Ārambhe tāpakān prāptāvātṛptipratipādakān।
Ante sudustyajān kāmān kāmaṃ kaḥ sevate sudhīḥ॥17॥
इष्टोपदेश गाथा 18 ( Gatha 18 )
भवन्ति प्राप्य यत्सङ्गमशुचीनि शुचीन्यपि। स कायः सन्ततापायस्तदर्थं प्रार्थना वृथा ॥18॥
Bhavanti prāpya yatsaṅgamaśucīni śucīnyapi।
Sa kāyaḥ santatāpāyastadarthaṁ prārthanā vṛthā ॥18॥
इष्टोपदेश गाथा 19 ( Gatha 19 )
यज्जीवस्योपकाराय, तद्देहस्यापकारकम् यद्देहस्योपकाराय, तज्जीवस्यापकारकम् ॥19॥
Yajjīvasyopakārāya, taddehasyāpakārakam
Yaddehasyopakārāya, tajjīvasyāpakārakam ॥19॥
इष्टोपदेश गाथा 20 ( Gatha 20 )
इतश्चिन्तामणिर्दिव्य इत: पिण्याकखण्डकम् ध्यानेन चेदुभे लभ्ये क्वाद्रियन्तां विवेकिन: ॥20॥
Itaśchintāmaṇirdivya itaḥ piṇyākakhaṇḍakam
Dhyānena cedu bhe labhye kvādriyantāṁ vivekinaḥ ॥20॥
स्वसंवेदन सुव्यक्तस्तनुमात्रो निरत्यय: अत्यन्तसौख्यवानात्मा, लोकालोकविलोकन: ॥21॥
Svasamvedana suvyaktas tanumātro niratyayaḥ
Atyantasaukhyavān ātmā, lokālokavilokanaḥ ॥21॥
इष्टोपदेश गाथा 22 ( Gatha 22 )
संयम्य करणग्राममेकाग्रत्वेन चेतस: आत्मानमात्मवान् ध्यायेदात्मनैवात्मनि स्थितम् ॥22॥
Saṃyamya karaṇagrāmamekāgrattvena cetasaḥ
Ātmānamātmavān dhyāyedātmanāivātmani sthitam ॥22॥
इष्टोपदेश गाथा 23 ( Gatha 23 )
अज्ञानोपास्तिरज्ञानं, ज्ञानं ज्ञानिसमाश्रय: ददाति यत्तु यस्यास्ति, सुप्रसिद्धमिदं वच: ॥23॥
ajñānopāstirajñānaṁ, jñānaṁ jñānisamāśrayaḥ
dadāti yattu yasyāsti, suprasiddhamidaṁ vacaḥ ॥23॥
इष्टोपदेश गाथा 24 ( Gatha 24 )
परीषहाद्यविज्ञानादास्रवस्य निरोधिनी जायतेऽध्यात्मयोगेन, कर्मणामाशु निर्जरा ॥24॥
Parīṣahādyavijñānādāsravasya nirodhinī jāyate’dhyātmayogena, karmaṇāmāśu nirjarā ॥24॥
इष्टोपदेश गाथा 25 ( Gatha 25 )
कटस्य कत्र्ताहमिति, सम्बन्ध: स्याद् द्वयोद्र्वयो: ध्यानं ध्येयं यदात्मैव, सम्बन्ध: कीदृशस्तदा ॥25॥
इष्टोपदेश गाथा 26 ( Gatha 26 )
बध्यते मुच्यते जीव:, सममो निर्मम: क्रमात् तस्मात्सर्वप्रयत्नेन, निर्ममत्वं विचिन्तयेत् ॥26॥
Badhyate muchyate jīvaḥ, samamo nirmamaḥ kramāt.
Tasmāt sarvaprayatnena, nirmamatvam vicintayet.
इष्टोपदेश गाथा 27 ( Gatha 27 )
एकोऽहं निर्मम: शुद्धो, ज्ञानी योगीन्द्रगोचर: बाह्या: संयोगजा भावा, मत्त: सर्वेऽपि सर्वथा ॥27॥
Eko’ham nirmamaḥ śuddho, jñānī yogīndragocaraḥ।
bāhyāḥ saṃyogajā bhāvā, mattaḥ sarve’pi sarvathā॥27॥
इष्टोपदेश गाथा 28 ( Gatha 28 )
दु:खसंदोहभागित्वं, संयोगादिह देहिनाम् त्यजाम्येनं तत: सर्वं, मनोवाक्कायकर्मभि: ॥28॥
duḥkhasaṃdohabhāgitvaṃ, saṃyogādiha dehinām
tyajāmyenaṃ tataḥ sarvaṃ, manovākkāyakarmabhiḥ ॥28॥
इष्टोपदेश गाथा 29 ( Gatha 29 )
न मे मृत्यु: कुतो भीतिर्न मे व्याधि: कुतो व्यथा नाहं बालो न वृद्धोऽहं, न युवैतानि पुद्गले ॥29॥
na me mṛtyuḥ kuto bhītirna me vyādhiḥ kuto vyathā
nāhaṁ bālo na vṛddho’haṁ, na yuvaitāni pudgale ॥29॥
इष्टोपदेश गाथा 30 ( Gatha 30 )
भुक्तोज्झिता मुहुर्मोहान्मया सर्वेऽपि पुद्गला: उच्छिष्टेष्विव तेष्वद्य, मम विज्ञस्य का स्पृहा ॥30॥
कर्म कर्म हिताबन्धि, जीवो जीवहितस्पृह: स्वस्वप्रभावभूयस्त्वे, स्वार्थं को वा न वाञ्छति ॥31॥
इष्टोपदेश गाथा 32 ( Gatha 32 )
परोपकृतिमुत्सृज्य, स्वोपकारपरो भव उपकुर्वन्परस्याज्ञो, दृश्यमानस्य लोकवत् ॥32॥
Paropakṛtimutsṛjya, svopakāraparo bhava upakurvanparasyaajño, dṛśyamānasya lokavat. ॥32॥
इष्टोपदेश गाथा 33
गुरूपदेशादभ्यासात्संवित्ते: स्वपरान्तरम् जानाति य: स जानाति, मोक्षसौख्यं निरन्तरम् ॥33॥
इष्टोपदेश गाथा 34
English Translation of Ishtopadesh Gatha
Gatha 1 | Gatha 2 | Gatha 3 | Gatha 4 | Gatha 5 | Gatha 6 | Gatha 7 | Gatha 8 | Gatha 9 | Gatha 10 | Gatha 11 | Gatha 12| Gatha 13 | Gatha 14 | Gatha 15 | Gatha 16 |
इष्टोपदेश स्वाध्याय
अध्यात्म योग गाथा 1 | गाथा 2 | गाथा 3 | गाथा 4 | गाथा 5 | गाथा 6
Download PDF
इष्टोपदेश – द्वादशवर्षीय श्रमण संस्कृति स्वाध्याय पाठ्यक्रम
उपरोक्त PDF डाउनलोड करने के लिए सबसे पहले आपको जैन समुदाय FD फोरम का सदस्य बनना होगा
To download above pdf first you have to become member of Front Desk Jainism Forum (FDJF)
Front Desk Jainism Forum (FDJF)
FAIR USE DECLARATION
This information is provided by the Front Desk Jainism Forum (FDJF) under Fair Use guidelines for educational and research purposes. To the best of our knowledge, it is in the public domain, and our goal is to make it more accessible.
If you are the intellectual property owner and have concerns, please contact us, and we will address the matter promptly. Users are advised to verify legal use in their jurisdiction before accessing this material. For more details, visit our website.